PRVNÍ SAMOSTATNÁ VÝSTAVA
Ladislav Sitenský, pokud se mu naskytla možnost, publikoval své snímky v časopise Pestrý týden, jenž byl fotografům přátelsky nakloněn. V červenci 1939 mu zde vyšel v čísle 28 pozoruhodný článek. Bylo mu tehdy necelých dvacet let:
TISÍCERÉ MOŽNOSTI FOTOGRAFA-AMATÉRA
Svět z jiné strany
Věci, které nás obklopují, můžeme posuzovati z nejrůznějších hledisek a podle toho se nám mohou jevit vždy jinak. Jednak již každý jednotlivec pozoruje věc individuálně, podle svých názorů a podle svého vkusu, takže může míti každá věc tolikerou tvářnost, kolik pozorovatelů ji posuzuje, jednak i týž pozorovatel může na věc hleděti z rozličných hledisek různě. Řekneme-li o něčem „to je veliké, to krásné, to ošklivé apod.“, není tím náš názor na věc zdaleka ještě vyčerpán. Táž věc bude na nás působiti tolika různými dojmy, z kolika stran, za kolikerého osvětlení a za kolikeré nálady ji posuzujeme. Život je mnohotvárný a záleží na nás, jak se na něj díváme.
Také ve fotografii můžeme tutéž věc zachytiti nejrůznějším způsobem. Tomuto způsobu zachycení říkáme „záběr“. Působivý záběr je hlavní estetickou podmínkou dobré fotografie, ať jde o fotografii uměleckou, či reportážní aj. V tom ohledu učinila moderní fotografie již veliký pokrok. Na výstavách i v časopisech můžeme denně najíti velmi mnoho vskutku krásných a působivých záběrů, z nichž ovšem mnohé se často opakují v různých obměnách do nekonečna. Máme však i některé odvážné průkopníky nových směrů ve fotografii, kteří se nespokojují se starými, byť uměleckými a působivými záběry, nýbrž hledají stále nové a nové způsoby účinných záběrů a docilují tu velkých úspěchů. Stačí poukázati na příklad na Machatého film „Extase“ nebo na veliký film Riefenstahlové „Olympia“.
Normální záběr jest fotografování z výše oka, podávající nám obrázek tak, jak jej při normálním pozorování vidíme. Vedle toho normálního záběru jest nejrozšířenějším záběrem zdola, jímž lze často docíliti daleko účinnějšího efektu než záběrem normálním. Zvlášť nápadným jest efekt tohoto záběru zdola na příklad při fotografování tanečních a jiných skoků, neboť tím se vzbudí dojem daleko větší výšky skoku, než jaká ve skutečnosti byla. Mnohem vzácnější a zpravidla také méně vděčný jest záběr shora, který ostatně ani vždy není možný.
Při hledání účinného záběru nezáleží ovšem na výšce objektivu, nýbrž i na nesčetných jiných okolnostech. Tak můžeme dosáhnout krásných efektů záběrem proti slunci a vůbec správnou volbou osvětlení a vržených stínů.
Hledání účinných záběrů je hlavní starostí každého fotoamatéra. Snaživý fotoamatér nikdy nepřestává hledat, vymýšlet a zkoušet nové a nové záběry, i když občas nezvyklým záběrem nedocílí žádaného účinku a místo zvýšení dojmu se dostaví pouze směšné zkreslení věci. Žádné zklamání amatéra však neodstraší, poněvadž při vytrvalé práci získá brzy takových zkušeností, že dovede z nejvšednějších věcí vytvořit dobrým záběrem věc hodnou pozornosti.