Jednou z hlavních úloh muzea je schraňovat a současně uchovávat v co nejlepším stavu sbírky. Komplexní péči o sbírkové předměty zajišťuje odbor hlavního konzervátora, pod který spadají tato specializovaná pracoviště.
Specializovaná pracoviště
V systému péče o sbírky NTM mají nezastupitelnou úlohu restaurátorské dílny. Jejich počátky a rozvoj kopírují peripetie putování sbírek muzea. Počátky spadají již do období příprav zpřístupnění prvních sbírek v roce 1910 (ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech). Následuje pražská Invalidovna, ke které se po II. světové válce přidružilo i pracoviště v nové budově na Letné.
Definitivně bylo pracoviště restaurátorských dílen přesunuto do hlavní budovy NTM na Letné po katastrofální povodni v roce 2002. Právě při odstraňování následků na zaplavených sbírkových fondech, sehrály restaurátorské dílny významnou roli. Po prvotním očištění a základní konzervaci, procházely postupně několik let všechny sbírkové předměty detailnějším ošetřením.
Hlavním posláním restaurátorských dílen je péče o sbírkové předměty v celém rozsahu preventivní konzervace, restaurování a příprav pro uložení v kvalitních depozitářích. Při všech zásazích na sbírkových předmětech se dbá na zachování maximální autenticitu předmětu a veškeré postupy se dokumentují.
Struktura, rozsah a rozmanitost sbírek NTM odráží i velice široké spektrum ošetřovaných sbírkových předmětů a tím i použitých materiálů. Stačí si jen uvědomit, že k původním sbírkám, které dokumentovaly historii strojírenství, dopravy, elektrotechniky a stavitelství se přidružily další samostatné odbory, mapující další, specializované oblasti exaktních věd, fotografickou a filmovou techniku, hornictví, hutnictví až po informatiku, průmyslový design a zdravotní techniku. V důsledku to znamená velmi široký záběr restaurátorských pracovišť a klade to i vysoké nároky na odbornost a materiálové vybavení dílen a samotných pracovníků.
Oddělení restaurování papíru vzniklo sloučením oddělení vysoušení zamražených archiválií (VZA) a Atelieru restaurování papíru. VZA vzniklo v r. 2004 jako specializované pracoviště pro ruční vysoušení archiválií poškozených povodní v roce 2002. V květnu 2005 nad projektem ručního vysoušení archiválií převzal záštitu Český výbor pro UNESCO. V roce 2006 udělila porota soutěže Gloria musaealis vysoušecímu pracovišti 3. místo v kategorii Počin roku 2005. V roce 2011 bylo vysoušení poškozených archiválií z povodně 2002 po devíti letech dokončeno. I nadále však bude toto pracoviště poskytovat konzultační a poradenské služby pro veřejnost i jiné instituce v oblasti poškozených papírových dokumentů a příbuzných materiálů (fotografický materiál, aj.) vodou. Pro potřeby vysoušení zamražených archiválií byl vybudován v NTM velkokapacitní mrazící box, který může poskytnout pomoc kdykoliv po vodovodním neštěstí k rychlému zamrazení postižených papírových dokumentů, čímž se dokumenty ochrání před napadením plísněmi a degradací hnilobou.
S přibývajícími vysušenými archiváliemi vznikla v NTM potřeba restaurovat vybrané vzácné plány a návrhy, poškozené při povodni. Z tohoto důvodu byl v roce 2009 otevřen Atelier restaurování papíru, specializovaný na konzervaci a restaurování velkoplošné plánové dokumentace. Pracoviště vzniklo za finanční podpory MK ČR a z daru Klubu přátel za starou Prahu - SOS archiv architektury.
Provádí se zde restaurování sbírkových předmětů papírové povahy (tzn. grafické listy, plakáty, důlní a astronomické mapy, glóby, historické fotografie či negativy a jiné), uložených ve sbírkách a archivech NTM. Jedná se především o jejich přípravu na převoz a dlouhodobé uložení v nových depozitářích v Čelákovicích, nebo o přípravu dokumentů pro účely prezentace ve stálých expozicích či výstavách.
Po dokončení vysoušení poškozených papírových materiálů NTM se VZA začalo také věnovat konzervačním pracem širokého spektra sbírkových předmětů, především papíru a souvisejících materiálů, ale i přípravou různorodých sbírkových předmětů pro výstavy, či zápůjčky, nebo pro finální uložení v depozitářích NTM.
Kontakty
Tereza Kašťáková
vedoucí oddělení restaurování papíru
A) Analytická laboratoř NTM je především servisní pracoviště pro restaurátorské a konzervátorské průzkumy fondů NTM. Podstatnou část práce laboratoře tvoří materiálové analýzy sbírkových a historických materiálů. Laboratoř spolupracuje při dokumentaci stavu degradace sbírkových předmětů a dokumentaci historických výrobních technologií.
B) Laboratoř slouží jako konzultační pracoviště v oblasti preventivní konzervace, zejména pro kolegy z NTM. V této oblasti se uplatňuje především tato instrumentace.
Poplatky a ceny služeb laboratoře NTM
A) Analytická laboratoř NTM provádí:
-
klasickou optickou mikroskopii - více informací a popis vybavení
-
molekulární spektroskopii - FTIR a Ramanovu spektroskopii - vice informací a popis vybavení
-
prvkovou analýzu pomocí optického mikroskopu Leica DM6 - metoda LIBS - více inforamcí a popis vybavení
B) V oblasti preventinví konzervace laboratoř NTM využívá tyto přístorje:
-
Microfadeometr - více informací
-
Luminometr - více informací
-
Teromohygrometr - více inforamcí
-
Ruční kolorimetr - více informací
V posledních letech laboratoř zpracovala průměrně 300 vzorků za rok. Jen část z nich odpovídá na požadavky NTM. Podstatná část analýz je spojena s potřebami restaurátorského průzkumu menších muzeí, některých středních i vysokých škol zaměřených na restaurování i řady soukromých restaurátorů, pracujících na obnově movitých i nemovitých památek. Některé speciální analýzy provádí laboratoř i pro kolegy ze zahraničí v rámci vědecké spolupráce na společných publikacích.
Kontakty
Soubory ke stažení
Teromohygrometr.pdf 0,1 MB Rucni_kolorimetr.pdf 0,2 MB prvkova_analyza.pdf 0,3 MB molekularni_spektroskopie.pdf 0,7 MB Microfadeometr.pdf 0,3 MB Luminometr.pdf 0,1 MB laboratoř ceník.pdf 0,1 MB Klasicka_opticka_mikroskopie.pdf 0,4 MB Národní technické muzeum v Praze utrpělo v důsledku povodní v polovině srpna 2002 značné ztráty a škody. S následky povodní se budeme potýkat ještě řadu let, neboť zatopení se dotklo zhruba 10% sbírkových předmětů a archivního materiálu. Došlo totiž k zaplavení muzejních depozitářů v přízemí historické budovy Invalidovny v Praze – Karlíně, kde byly uloženy jak trojrozměrné sbírkové předměty (pod vodou se ocitla velká část sbírek z oborů elektrotechniky, strojírenství, chemie, architektury a stavitelství, hutnictví a textilní výroby), tak rozsáhlé sbírky Archivu architektury a stavitelství a Archivu pro dějiny techniky a průmyslu.
Oba tyto archivy patří mezi archivy světového významu. Archiv architektury a stavitelství, který je součástí muzejních kolekcí od roku 1910, tvoří přdevším pozůstalosti a osobní archivy význačných českých architektů. Sbírka počíná slohově obdobím historismů, časově zahrnuje období od poloviny 19. století do současnosti, a místně území Čech a Moravy s převahou pražských materiálů. Velmi reprezentativně jsou v materiálech – skicách, výkresech a plánech, fotografiích a negativech, architektonických modelech, osobních a firemních dokumentech, odborné literatuře včetně časopisů a firemních prospektů – zastoupena období historických slohů (Josef Zítek, Josef Schulz, Antoní Wiehl, Antonín Viktor Barvitius), secese (Jan Kotěra, Josef Fanta, Alois Dryák, Jan Koula, Bohumil Hübschmann), českého kubismu (Pavel Janák, Josef Gočár) a zejména meziválečné období počínající purismem (Vít Obrtel, Evžen Linhart, Bedřich Feuerstein) a vrcholící funkcionalismem (Jan Gillar, Oldřich Tyl, Kamil Roškot, Josef Štěpánek, Pavel Janák, Josef Gočár, Otakar Novotný a další).
Archiv pro dějiny techniky a průmyslu obsahuje osobní pozůstalosti významných vědců, inženýrů, techniků a průmyslníků, v menším množství registratury průmyslových podniků, institucí a spolků. Časové rozpětí fondů je od 18. do 20. století. Sbírka je rozčleněna do několika celků: obrazy a grafika, výkresy, fotografie, firemní tisky, nepublikované přednášky a vzpomínky, patentová literatura, plakety a medaile a filmové a zvukové dokumenty.
Oba archivy byly povodní těžce poškozeny, v budově Invalidovny dosáhla hladina vody výše 3,5 metru. Zaplaveny byly mj. výkresové fondy řady architektů 19. a 20. století, výkresová dokumentace leteckého archivu, příbramských dolů, pražských strojíren z 19. století, desítky osobních fondů a písemných pozůstalostí významných představitelů české techniky, architektury, průmyslu a vědy, firemní tisky a také rozsáhlé sbírky fotografických negativů i pozitivů v časovém rozpětí zhruba 1880-1970. Jakmile voda opadla, postižené fondy (odhadem zhruba 200-220 kubických metrů archiválií) byly zamraženy.
Kontakty
Ing. Kateřina Šupová
vedoucí odboru hlavního konzervátora sbírek
|
220 399 197